Pití mléka

Je mléko vhodné pro člověka?

Mléko pro nás zůstává plnohodnotnou potravinou. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Někteří lidé mají potíže s trávením kravského mléka (laktózy), jedná se o tzv. "laktózovou intoleranci", a vyskytuje se jen asi u 2 – 10 % Evropanů. Mléko je nepostradatelnou složkou zdravé a hodnotné výživy všech věkových skupin obyvatel.

Je mléko a mléčné výrobky zdrojem mnoha zdravotních komplikací?

PRÁVĚ NAOPAK!

Lékaři upozorňují, že vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D, B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Například zakysané mléčné výrobky upravují poruchy trávení, chrání před infekcemi nebo třeba zlepšují pleť.

Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru. Laktózová intolerance: jedná se o metabolickou poruchu, která nezahrnuje celý imunologický mechanismus. Je způsobena deficitem enzymu laktázy, což vede k nestravitelnosti laktózy – mléčného cukru v organismu. Nestravitelná laktóza se hromadí a fermentuje v tlustém střevě a způsobuje závažné trávicí problémy (boleti břicha, nadýmání, průjmy, zácpu, kožní projevy). Alergie na mléko: je to reakce organismu na tzv. alergeny. Kravské mléko obsahuje bílkoviny s alergizující schopností, např. kaseiny. Zahrnuje vždy imunitní systém organismu, projevy jsou podobné jako u lakt. intolerance, ale není celoživotní, děti začínají snášet mléko ve věku 2 – 4 roky.

Zahleňuje mléko?

Po vypití mléka zůstává na sliznici jazyka a hltanu tenký ochranný film (povlak) (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. Povlak je mylně považován za hlen. Je možné, že někteří lidé tento pocit nemají rádi. Proto problémy s tímto spojené jsou více psychického než fyziologického charakteru. V minulosti se naopak této vlastnosti využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

Je mléko nejvhodnějším zdrojem vápníku?

Mléko a mléčné výrobky jsou z hlediska příjmu vápníku zcela nezastupitelné. Různé potraviny ho sice obsahují velké množství, ale náš organismus je schopný vstřebat z něho jen malou část. Mléko a mléčné výrobky obsahují laktózu a aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují. Vápník z mléka je lépe využitelný lidským organismem, protože je v rozpustné formě, je lépe stravitelný.

Je špenát stejně dobrý zdroj vápníku jako mléko?

Ano, špenát je dobrým zdrojem vápníku, protože obsahuje velké množství, ale tento vápník je hůř stravitelný a náš organismus nedokáže všechen vápník ze špenátu využít.

Můžu z mléka ztloustnout?

Mléko není tučnou potravinou. Musíme porovnávat nejenom obsah tuku, ale hlavně množství potraviny, kterou sníme, nebo vypijeme za den. Sklenice čerstvého mléka 200 ml obsahuje 8g tuku, 100g kuřecího masa 17g tuku, 100g čokolády 35g tuku, 100g uzeniny asi 36g tuku, 100g vlašských ořechů 64g tuku, 100g rostlinného oleje 100g tuku. Na trhu se vyskytuje velké množství potravin s mnohem větším obsahem tuku. Mléko obsahuje jen 3,5 – 4 % tuku. Mléčný tuk nezvyšuje obsah tuku v krvi více než jiné tuky. Problémy s tělesnou hmotností nastávají právě proto, když je vyšší příjem než výdej energie a pokud je tělesnou námahou nespalujeme, jde naše hmotnost nahoru. Z jakého tuku to je, je pak zcela vedlejší.

Obsahuje mléko cholesterol?

Příjem cholesterolu za den by neměl přesáhnout 300 mg. Mléko obsahuje 5 – 15 mg cholesterolu dle tučnosti na 100ml. Z toho vyplývá, že v jedné sklenici (200ml) je 10 – 30mg cholesterolu v závislosti na jeho tučnosti. Je tedy možné říci, že v ideálním případě, kdy je jediným zdrojem cholesterolu mléko, je povoleno vypít celkem 10 sklenic mléka za den. Ve skutečnosti je ale zdrojem cholesterolu mnoho dalších potravin a obsah tuku a cholesterolu v mléce není tak významný jako v jiných potravinách.

Je škodlivý mléčný tuk?

Mléčný tuk je důležitým nositelem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E, K, dále je nositelem aromatických látek, které dávají mléku a výrobkům z mléka chuť. Obsahuje také velmi důležité omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro lidský organismus nepostradatelné. Tělo si je neumí vyrobit samo, proto je musí získat z potravy nebo z potravinových doplňků. Tyto nenasycené mastné kyseliny působí preventivně při projevech onemocnění srdce a cév – snižuje riziko infarktu, mozkové mrtvice, potlačuje zánětlivé procesy v těle, snižuje riziko nádorových onemocnění a hladinu cholesterolu v krvi a tím brání ucpání cév a výskytu vysokého krevního tlaku. Zlepšují psychický stav, paměť a imunitu.

Mění se stravitelnost živin z mléka při kysání?

Ano, při mléčném kvašení dochází k lepší stravitelnosti živin, především bílkovin a mléčného cukru. Působením baktérií mléčného kvašení, mléko zkysne a je nadále poživatelné. Jedná se o bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Tyto baktérie jsou významné z hlediska potlačení růstu a ničení nežádoucí mikroflóry v trávicím ústrojí člověka, zejména když je zatížena nebo zničena při průjmových onemocněních a léčbou antibiotik.

Jak se má zacházet s čerstvým mlékem?

Jako s čerstvou potravinou. Čerstvé syrové mléko přepravujeme v čistých lahvích a doba přepravy z mléčného automatu do naší ledničky, by měla být co nejkratší. Pokud dojde ke zvýšení teploty, urychlí se proces zkysnutí mléka.

Pro srovnání – pokud si koupíme čerstvé maso, také s ním spěcháme domů, abychom ho mohli uschovat v chladu. Stejně bychom měli přistupovat i k nákupu a přepravě čerstvého mléka.

Co znamená mléko převařit?

Převaření mléka neznamená dosažení teploty 100ºC, ale stačí ho ohřát na 72ºC po dobu 15 sekund. Jedná se o tzv. krátkodobou pasterizaci šetrnou. Postupujeme následovně: mléko zahříváme nejlépe v hrnci na mléko (s dvojitým obalem, aby se nepřipálilo), nebo do většího hrnce s vodou umístíme menší hrnec s mlékem a zahříváme, nebo mléko zahříváme v hrnci přímo, ale pozvolna a za stálého míchání. Při naměření teploty 72ºC ponecháme 15 sekund a následně mléko rychle zchladíme.

Proč nám čerstvé mléko jinak chutná?

Mléku dodává příjemnou slabě sladkou chuť mléčný cukr, díky kterému se chuť po tepelném opracování mění.

Z čeho vzniká při zahřátí „škraloup“?

Při ohřevu mléka se za určitou dobu vytvoří na povrchu tenká blanka, tzv. škraloup. Tento proces je závislý na teplotě, tak na délce ohřevu mléka. Čím je vyšší teplota a delší doba ohřevu, tím nastávají větší změny ve složení mléka. Nejvýznamnější změna se týká bílkovin, především laktalbuminu. Tato mléčná bílkovina se sráží již při teplotě 65 – 70ºC. Škraloup je především složen z mléčných bílkovin a z látek, které se v mléce přirozeně vyskytují.

Jak nejlépe umýt láhev?

Obecné pravidlo pro mytí láhví, nebo jiných nádob, které jsou ve styku s čerstvým mlékem je: nádobu nejdříve opláchneme studenou vodou, poté použijeme teplou vodu s mycím přípravkem a nakonec pořádně opláchneme.

Zkysnuté mléko znamená zkažené?

NE, kysání je přirozené prodloužení trvanlivosti, bez chemických přísad a jiných technologických zásahů. Mléko sice mění svou chuť a konzistenci, ale dostává navíc příznivé léčebné účinky mléčného kvašení. Dochází k rozmnožení baktérií mléčného kvašení, baktérie spotřebovávají laktózu (mléčný cukr) a vzniká kyselina mléčná. Prostředí se okyseluje. Nežádoucí baktérie se v kyselém prostředí nemnoží a proto dochází k prodloužení trvanlivosti mléka.

Můžu dostat klíšťovou encefalitidu z čerstvého mléka?

Způsob přenosu této nemoci na člověka přes syrové mléko je v současné době prakticky vyloučen. Většina dojných krav je chována v uzavřených chovech a je krmena stálou krmnou dávkou přes celý rok. Je to proto, aby nedocházelo k výkyvům v dojivosti na základě změn v krmení. To znamená, že krávy nedojdou do styku s prostředím, kde se vyskytují klíšťata. Po tepelném ošetření mléka, převaření se zbavíme všech pochybností.

Můžu se nakazit Campylobakteriózou, když budu pít čerstvé mléko?

Campylobacter jejuni, který je původcem onemocnění u člověka, se přirozeně vyskytuje v trávicím traktu psů, koček, ale především ptáků. 80 % drůbeže tohoto původce obsahuje, takže je nutné počítat s možností nákazy z nedostatečně tepelně upravené drůbeže. Typickým příkladem jsou grilovaná kuřata na stáncích s rychlým občerstvením. Tepelné ošetření nad 60ºC tohoto původce bezpečně zničí.

Jsou salmonely v čerstvém mléce a můžu z toho onemocnět?

Salmonely se běžně vyskytují ve střevech zvířat i lidí, ve vodách i půdě. Takže s nimi docházíme denně do styku. Pokud se dostanou do výhodných podmínek (optimální teplota 37ºC) pomnoží se a mohou nám způsobit průjmové onemocnění. Mezi rizikové potraviny patří masné výrobky, které nebyly dostatečně opracovány, výrobky z mletého masa, také výrobky z drůbežího a rybího masa, vajec a výrobky z nich (saláty, majonézy) a sušené mléko (zmrzliny) Bezpečně je ničí teplota 70ºC.